Patnáct nejváženějších představitelů buddhismu z celého světa společně pozvedlo hlas, aby apelovalo na přední světové politiky ve věci globální změny klimatu. Obsahem jejich přelomové, naléhavé výzvy je žádost, aby politici na jednáních OSN, začínajících 30. listopadu, uzavřeli účinnou dohodu o krocích, které v tomto směru provedou. Tento akt představitelů zastupujících více než miliardu vyznavačů buddhismu nemá v dějinách obdoby. Buddhistické prohlášení vůči světovým vůdcům ve věci klimatické změny žádá účastníky 21. Konference o globální změně klimatu (COP21), aby jednali moudře a soucitně a aby se shodli na ukončení používání fosilních paliv a posunuli svět směrem k 100% obnovitelné, čisté energii.
Toto je letos už druhé volání po činech řešících globální změny klimatu a bezprecedentní ničení ekosystémů naší planety: už dříve se takto ozval papež František. Je evidentní, že stále více významných osobností vyjadřuje své obavy o blaho planety a lidstva. Papež se vyslovil pro „změnu životního stylu v bohatých zemích; ta by měla být prodchnuta odmítáním kultury spotřeby – a pro opuštění ‚obstrukcionistických postojů‘, které někdy umisťují zisk před obecné blaho.“
K signatářům prohlášení patří mimo jiné dalajláma, zenový mistr, Thich Nhat Hanh, Jeho svatost 17. Karmapa a hlavní buddhističtí představitelé Bangladéše, Japonska, Koreje, Malajsie, Mongolska, Myanmaru, Srí Lanky, Vietnamu; generální tajemník Mezinárodní buddhistické konfederace (IBC), předseda buddhistické asociace USA, předseda UBF (l’Union Bouddhiste de France) a Její královská výsost princezna Ashi Kesang Wangmo Wangchuk z Bhútánu.
Máme-li zachránit planetu, musíme jednat na základě lásky, ne strachu
„Každodenní život nás může snadno dovést k tomu, že zapomeneme, že nás každý dech, každý doušek vody a každé sousto jídla nerozlučně spojuje s přírodním světem.“ (lama Lobsang)
Buddhisté upozorňují na nutnost uvědomit si právě tuto vzájemnou propojenost, naši závislost na všem ostatním ve vesmíru. Pochopení tohoto spojení a z něj vyplývající kauzality určující následky našich činů je kriticky důležitým prvním krokem na cestě ke snížení ekologického dopadu našeho života. Díky pěstování soucitu a vhledu do podstaty našeho vzájemného propojení budeme schopni jednat na základě lásky, a ne strachu, což nám pomůže chránit Zemi. Buddhističtí vůdci o tom mluví už desítky let. V průběhu každodenního života snadno zapomínáme, že jsme neoddělitelnými součástmi přírody. Ničíme si ty nejzákladnější systémy potřebné k životu, bez nichž se neobejdeme ani my ani jiné živé bytosti.
Lidstvo musí jednat rozhodně, a to hned TEĎ
„Lidstvo se musí vypořádat se základními příčinami této krize, jež je poháněna nenasytností, bezohledností a nedostatkem zájmu o důsledky našich činů.“ (lama Lobsang)
Buddhisté jsou přesvědčeni, že je naprosto nezbytné, aby si globální buddhistická komunita uvědomovala závislost člověka jak na ostatních lidech, tak na přírodním světě. Lidstvo spolu musí vyřešit základní příčiny ekologické krize, k jejímž hlavním prvkům patří používání fosilních paliv, neudržitelné spotřební návyky, nedostatek všímavosti a absence zájmu o dopady našeho jednání. Toto je poprvé, co se tolik náboženských osobností rozhodlo společně promluvit jediným hlasem k vůdcům materiálního světa.
Klíčem je žít prostě
„Země není jen naše životní prostředí. Je to naše matka. My všichni jsme děti Země a musíme si vzájemně pomáhat jako bratři a sestry jedné velké planetární rodiny. Musíme jednat – ne z povinnosti, ale z lásky k naší planetě a k ostatním lidem. Buddha nám ukázal, že všichni můžeme žít velmi prostě a přitom být velmi šťastní.“(sestra Chan Khong)
Dobrá zpráva je, že pařížská jednání o klimatu se mohou opravdu stát bodem obratu. Vědci jsou přesvědčeni, že omezit nárůst globální průměrné teploty na max. 1,5°C je technicky i ekonomicky proveditelné. Opuštění fosilních paliv a posun ke 100% obnovitelným zdrojům by neznamenalo jen globální ekologickou transformaci – pomohlo by nám i nastoupit na tak potřebnou cestu k transformaci duchovní.
A co mohou v tomto směru udělat jednotlivci? K nejúčinnějším osobním krokům zaměřeným na ochranu životního prostředí patří konzumace rostlinné stravy, snížení spotřeby, recyklace, využívání obnovitelných zdrojů, ježdění prostředky veřejné dopravy a menší frekvence létání. Jednání každého z nás je důležité.
