Nebylo by hezké, kdybychom měli třídenní víkend každý týden? Všichni pracující lidé by to určitě přivítali.
Existuje reálná hranice týkající se naší výkonnosti, kterou pokud překročíme, nejsme schopni vykonávat svou práci nejlépe, jak umíme.
Bohužel, lidé mají pocit, že trávit více času za pracovním stolem znamená, že udělají více práce. To však není pravda.
Na konci pracovního týdne totiž už nepracujeme tak, jak bychom měli. Naše produktivita je tehdy již nízká.
To je důvod, proč stále více a více společností zavádí kratší pracovní týden. Jejich cílem je zvýšit produktivitu svých zaměstnanců, kteří tak do práce chodí více připraveni.
Kolik hodin denně práce je ideální?
Existují mnohé experimenty uskutečněné psychology, které jsou zaměřeny na výkonnost zaměstnanců.
Výsledky ukazují, že pracovníci dokážou pracovat jen čtyři nebo pět hodin denně. Poté, jak jejich práce dosáhne vrcholu, mají tendenci se zastavit.
Od daného momentu již v podstatě začínají trpět .
Podle K. Anderse Ericssona, odborníka na psychologii práce, když budou společnosti tlačit na své zaměstnance, aby pracovali i po pracovní době, ti se již nebudou soustředit, jejich výkon půjde dolů a navíc si vytvoří špatné pracovní návyky.
A co je ještě horší, tyto nesprávné návyky se projeví v okamžiku, kdy jsou obvykle nejproduktivnější.
32 hodin práce týdně
Ryan Carson, výkonný ředitel společnosti Treehouse , zavedl v roce 2006 32 hodinový pracovní týden.
Od té doby jsou jeho zaměstnanci spokojeni a více produktivní. Všichni tak přinášejí společnosti miliony dolarů ročně.
Firma Reusser Design také přešla na čtyřdenní pracovní týden v roce 2013 a její zakladatel Nate Reusser říká, že výkon jeho zaměstnanců je nyní mnohem vyšší.
Vzdejte se jen jednoho pracovního dne
V rámci průzkumu zveřejněného v měsíčním hodnocení práce 28% respondentů uvedlo, že by se vzdalo jednoho dne výplaty za jeden další den volna.
V roce 2014 školní noviny na Stanfordově univerzitě zjistili, že úspěch zaměstnanců klesá po 50 hodin práce týdně s tím, že lidé produkují méně.
V jiné studii, kterou provedl Úřad práce, sociálních věcí a rodiny, bylo zjištěno, že lidé, kteří se cítí být přepracování, dělají více chyb při práci.
Takže, v určitém bodě klesá nejen produktivita práce, ale zaměstnanci dělají více chyb.
Ve studii, kterou provedli zdravotní sestry pracující dlouhé hodiny, byl vypočten vztah mezi délkou pracovní doby a chybami.
Vědci zjistili, že chyby a nepříznivé události mají výrazný vliv na práci vykonávanou v průměru více než 40 hodin týdně.
Přepracování a deprese
Když jsme přepracovaní, klesá nejen naše výkonnost, ale stejně začíná trpět i naše zdraví.
V jedné studii, kterou uskutečnili malí a střední podnikatelé v Japonsku, bylo zjištěno, že účastníci pracující deset hodin denně a spící jen šest hodin, hlásili až 97% vyšší šanci deprese ve srovnání s těmi, kteří pracovali pouze 6 až 8 hodin denně a více spali.
Teoretici často předpokládají, že náš pracovní týden by se mohl zkracovat, kdybychom byli technologicky schopnější.
Čtyřicetihodinové pracovní týden je standardní v mnoha firmách, ale opravdu přispívá k celkové produktivitě?
Zdá se, že máme určité hranice, kdy jsme schopni být produktivní. Po jejich překročení nám klesá pozornost pro detail, začneme selhávat a děláme chyby.
Čtyřdenní pracovní týden tak může být přínosem pro naši mysl i fyzické zdraví.
Zdroj: theheartysoul.com
