V tomto článku zjistíte, proč francouzské děti nikdy nemají předepsané léky jako Ritalin, ani nejsou diagnostikovány onemocněním ADHD.

Ve Francii lékaři totiž neuznávají diagnózu ADHD, čili hyperaktivitu a poruchy pozornosti, případě jejich různé části nebo kombinace.

Tyto diagnózy se v jiných zemích spojují s pojmem „chemická nerovnováha mozku“, což otevírá Pandořinu skříňku závislostí na farmaceutických lécích s mnoha vedlejšími účinky.

V čem se Francouzi liší

Francouzi nevychovávají své děti na vysokých dávkách cukru a chemicky zpracovaných potravinách. Namísto toho se už útlého dětství učí připravovat své pokrmy z místního čerstvě vyprodukovaného ovoce a zeleniny či masa ze zvířat lokálního chovu.

Obecně, Francouzi jsou více uvědomělí co se týče zdravého stravování než Američané nebo jiné evropské národy.

Nedovolí například vyrábět chemicky omletou mouku na přípravu bílého chleba. Tuto úlohu přenechají slunci, které dostupné živiny ještě vylepší namísto toho, aby do mouky přidalo toxiny.

Míra diagnózy ADHD v USA je dnes na úrovni 19%. Na Slovensku okolo 5%. Ve Francii jen 0.5%. A začlenění této poloviny procenta dětí do komunity se nedělá chemicky. Dělá se sociální pomocí konzultační terapie, tedy tradiční starou metodou.

Samozřejmě, mnoho dětských cereálií, které dominují našim nákupním regálem, najdete i ve Francii, ale obyvatelé je kupují mnohem méně.

Zřejmě za to vděčí i méně frekventované televizní reklamě na falešné potraviny plné umělých barviv a oslazené vysokofruktózovým kukuřičným sirupem, který dělá dětí na něm závislými.

Všechny tyto věci totiž přispívají k hyperaktivitě.

Také k tomu přispívá i méně televize ve stylu hudební stanice MTV, ve které dominuje rychlý střih. To umožňuje dětem snáze se soustředit na jednu věc a být mnohem více trpělivějšími.

Jak tráví volný čas francouzské děti

Francouzské děti pravděpodobně tráví i více času venku aktivitami jako jsou vyjížďky na kole nebo hra na hřišti. Či hraním fotbalu. Tyto věci v poslední době jinde výrazně upadáva.

Namísto nich se video hry a televize považují za bezpečný způsob výchovy dětí. Vždyť přece, venku se jim může přihodit tolik hrozných věcí. Musíte tam dávat na ně pozor, aby se nezranili nebo neušpinili.

Jsem šťastný, že jsem měl tu možnost vyrůstat v době, kdy jste mohli vidět děti jezdící na kolech téměř všude, dokonce i do školy a zpět, budovat jejich „bunkry“ na keři zarostlých prostranstvích a někdy dokonce bojující různé indiánské hry či hrát fotbal všude, kde se jen dalo.

Dokonce i při tom všem, kdy bylo hodně nudné školy, vyvolávalo to v nás neposedné chování. No nikdy jsme nebyli dopován farmaceutickými léky.

Tuto je příklad jedné školy v USA mimo systém veřejného školství, která je energeticky méně restriktivní a nabízí i předměty podle osobního zájmu dětí.

Vymyšlené onemocnění, které mění děti v závisláky na lécích

V roce 1998 doktor Edward C. Hamlyn z Královské akademie všeobecného lékařství uvedl:

ADHD je podvod za účelem proveden děti závislými na lécích do konce jejich života.

Jeden ze zakladatelů diagnózy ADHD jako medicínské psychiatrické poruchy, Leon Eisenberg, přiznal před svou smrtí v roce 2009 ve věku 87 let, že ADHD je největším příkladem vymyšleného onemocnění.

Psychiatři vyměnili své poznámkové bloky používané při rozhovorových terapiích za bločky na recepty. Stalo se tak tehdy, když je profesionální status začal před několika desítkami let upadat.

Jako lékaři medicíny, kteří vedli i terapie rozhovorem, měli oproti certifikovaným psychologem to privilegium, že mohli předepisovat léky.

To pak vedlo k tomu, že se psychiatři a farmaceutické společnosti nakonec spolčili a vytvořili manuály onemocnění, které popisovaly pozorované příznaky těchto domnělých onemocnění.

Následně, na základě konsensu psychiatrických konzilií, vytvořili pro každý takový příznak lék, který ho má léčit.

Jinými slovy, navrhli falešné léky pro vymyšlené onemocnění.

Základem celého byla vymyšlena nerovnováha chemických látek v mozku, která měla být zodpovědná za mentální problémy a problémy s chováním. No a podobně, jako na každý virus a každou bakterii měly farmaceutické firmy lék, tak měli lék i na každou odchylku duševního stavu.

Jak se dnes předepisují psychiatrické léky

Takže nakonec to dospělo do stádia, že psychiatr má s dospělým či s dítětem 15 minutový rozhovor a na jeho konci předepíše recept na nějaký lék.

Další návštěvy pak rozhodnou o dalších receptech podle toho, zda se pacient náhodou nevybral na zabíječské výpravu (jako například takový norský Breivik) nebo se nepokusil spáchat sebevraždu jako vedlejší efekt předešlých předepsaných léků.

Celé to končilo tak, že se dnes dětem přepisují léky jako Ritalin či Adderall (amfetamin) již ve věku 3 let. Ano, jde o podobnou drogu jaká se prodává na černém trhu.

Ti z vás, kteří vědí anglicky, si můžete na toto téma podívat zajímavé video:

závěr

Dnes například jen v USA žije 5 milionů dětí, které byly školními a jinými zařízeními klasifikovány jako děti s problémovým chováním a užívají uvedené léky. No a pak tu máme ještě antidepresiva pro těžší případy.

Jde o lékovou kulturu, která je bohužel zcela legální. Je však stejně sociální a psychologicky nebezpečná jako tvrdé drogy.