Léčba mědí

Léčba mědí

Již staří Řekové používali měď
Slavní antičtí učenci Galén a Aristoteles zjistili, že když se měď přiloží na místo
pohmožděniny, zamezí se vzniku modřin. Dále přišli na to, že pomáhá při léčení otoků,
vředů a dalších nemocí. Staří Řekové používali měď při zapálených mandlích a ztrátě
sluchu. Také francouzští lékaři ji využívali při poruchách sluchu. Zjistilo se, že tento
kov se aplikuje v případě, když jej tělo samo „přitahuje“.
K tomuto účelu se používají destičky, mince a podobně. Přiložíme li měděný předmět na
problémové místo a on tam drží, zahajujeme léčbu. Když je „místo“ uzdraveno, odpadá.
Měď přikládáme na jeden nebo dva dny a postupně až do úplného uzdravení. Minci
nebo destičku můžeme přilepit náplastí – při pohybu by nám totiž mohla odpadnout.
Měď také snižuje teplotu, tlumí bolest
Zastavuje krvácení, zlepšuje spánek, aktivizuje činnost inzulinu. Byla využita při
zatvrdlinách prsních žláz, zánětech ucha, u fibromů dělohy, chronické bronchitidy,
zápalu plic, zánětu močového měchýře, ledvinových kamenů a jiných chorob.
Měď v potravinách
Měď jako stopový prvek vyskytující se v potravinách je pro člověka nenahraditelná.
Je potřebná pro stabilitu kostí, k činnosti svalstva těla a srdce, pro vývoj mozku, k tvorbě
červených a bílých krvinek. Náš organizmus neumí měď syntetizovat, a proto je třeba ji
pravidelně doplňovat prostřednictvím potravy. Nejvíce tohoto prvku obsahují rostlinná
semena, oříšky, mandle, ořechy, játra, brambory, maso a čokoláda.
Měď se při léčení používá od nepaměti
Nejstarší zmínky sahají až do 3. tisíciletí před
naším letopočtem. Popisují použití tohoto kovu
ke zmírňování infekcí a k čištění vody určené k pití.
Měď také hrála důležitou úlohu při léčbě kožních chorob
a některých druhů rakoviny. Rovněž měla významnou roli při výrobě léků.
Josef Schrötter

Blahodárné účinky…

K léčení se vyrábějí různé zdravotní pomůcky
ve formě textilních návleků s vlákny kovů.
Při kontaktu vláken minerálů mědi s pokožkou
dochází k vytváření mikromagnetického
pole a mikroproudů o síle do 300mA. Tato
pole a proudy působí na pokožku určitou
intenzitou podle individuálního stavu
pH. Dále na tukovou vrstvu, cévní a žilní
mikrořečiště, tkáně a klouby. Působením této
energie, vytvářené při uvolňování správných
dávek minerálů potřebných pro organizmus,
dochází ke stimulaci žilní a cévní mikrocirkulace,zlepšování metabolizmu
a správnému vyživování tkání.
Měď vyvolává elektrickou stimulaci
a aktivují  se nervové buňky ve tkáni,
což vede k vyslání neurosignálů tlumící povahy.Tak dochází k vypnutí receptorů bolesti.

Rovněž udržuje čistotu vody, snižuje množství bakterií, úspěšně ničí zejména bakterie E- coli a legionelly. Pro svůj antibakteriální účinek se hodí k výrobě dveřních klik, které se používají v nemocnicích a tam, kde prochází velké množství lidí. Využívá se při výrobě mincí a předmětů používaných v domácnosti,k výrobě léků proti vředům a zánětům, jako ochrana proti rentgenovým paprskům v radiologii,
při léčbě křečí a epilepsie.

Josef Schrötter
převzato z časopisu Regenerace, přirozená
cesta ke zdraví a poznání 02/2009
Nošení měděných náramků je nevyhnutelné při různých onemocněních kostí, při slabosti, žilních problémech, jako prevence proti Aneurysma
( je medicínský výraz pro rozšíření neboli výduť dutého orgánu. Řecky aneurynein = otvírat. Nejčastěji se vztahuje k tepnám, nebo stěně srdeční komory.), při diabetu a epilepsii.

Protože má účinek, jako koenzym,
v mnohých procesech je nošení nutné při
stálé anémii, která nereaguje na použití
železa.
Použití je velmi důležité při urinálních
infekcích a kožních problémech.

Prim. Dr. Med. Sci. Jelisaveta Kunosič,
internista, alergolog a pulmonolog