Lidé masivně zpracovávání propagandou řízenou stále mohutnějšími farmaceutickými firmami a spolky „neomylných, ale studovaných lékařů“ až příliš rychle zapomněli na to, že existovala i jiná než chemická medicína.
Vše dospělo až tak daleko, že všude je množství „doktorů“, ale lékařů v Hippokratova smyslu slova je mezi námi pramálo.
Rozmach chemie i navzdory všem optimistickým tvrzením nevnesl do našeho života mnoho dobrého. V přístupu k užívání různých výdobytků jsme dosud vždy prokazovali a stále prokazujeme naivitu v přímo neuvěřitelném rozsahu.
Stačí jen připomenout případ DDT, jimž byly během poledních přestávek ošetřené děti. To ale zdaleka není ojedinělý případ.
Maximální hodnoty ve stále obsáhlejších tabulkách, do nichž vědečtí cynici zaznamenávají úrovně přípustné toxicity chemických výrobků, jsou stále benevolentnější.
Byznys je byznys.
Znečistili jste si oděv umělým chemickým svinstvem? Nevadí! Na vyčištění použijete jiné chemické svinstvo . No a co, že oba výrobky vám škodí a nevyhnutelně se také dotknou vašeho zdraví.
Pro tento účel máme přece skladem jiné chemikálie umožňující žít a zemřít, pokud možno bezbolestně. I když trochu předčasně.
Říká se tomu léčba.
Stali jsme se otrávenou a vše otravující součástí otráveného prostředí a podle toho vypadá i naše tělo.
Nezdravé vlivy duchem peněz ovládaného životního prostředí poškozeného chemií se snažíme zmírnit dalšími chemickými zásahy přinášejícími další často i dlouhodobé poškození lidského genofondu.
Tento ďábelský kruh je jako ruská ruleta, ve které riskujeme vlastní životy.
Neustále barevnějšími prospekty jsme přesvědčování o tom, že v bubínku revolveru, který si už od dětství přikládáme ke spánku, není vražedný náboj. Však je to jen hra, kterou přece i tak hrají všichni.
Tak lidé neblázněte a hrajte s námi, co se může stát?
K porovnání tisíciletých moudrostí se současnými praktikami může posloužit několik pozoruhodných výroků lidí, kteří lidské tělo ještě nepozorovali očima mechaniků opravujících neposlušný stroj a příběhů, které se odehrály poměrně nedávno.
„Jsou tři věci, které drží naši civilizaci. To, co vám teď řeknu, je pravda. Ty tři věci jsou: čistý vzduch, čistá voda a čistá strava. I ty nejsilnější civilizace, které kdy existovaly, zanikly, protože měly nečistý vzduch nečistou vodu a nečistou stravu. “ – Zenda Avesta, cca 3000 pred.nl
„V případě, že je drážděna lékařem, který nezná nic víc než řezání, nádorová nemoc se rozzlobí. Po řezání vždy následuje smrt. „ -Abrábia, cca 500 před nl
„Vyléčení nemoci zůstává lékařům Řecka neznámé protože nestudují a neléčí pacienta v celku.“ -Sokrates, cca 460 pred.nl
„Na nádorovou nemoc je lepší nepoužít žádné pálení nebo léčení nožem. Pokud se použijí, pacient zemře. Pokud se nepoužijí, pacient se může udržet déle a dokonce se sám vyléčit. „ -Hippokrates, cca 450 pred.nl
„Nedílnou součástí vyléčení je přání a vůle se vyléčit. Pacient se léčí, lékař jen pomáhá. „ -Seneca, cca 40 nl
„Po řezání nádoru se nemoc vrátí a zapříčiní smrt, přičemž většina pacientů, pokud se léčí jemně, dožije se vysokého věku.“ -Celsus, cca 100 nl
„Mělo by být zakázáno a tvrdě trestáno léčení nádorů řezáním, pálením a jiným podobným mučením. Tato nemoc vznikla od přírody a jen příroda ji dokáže vyléčit, ne mučící lékaři. „ -Paracelsus, cca 1530 nl
„Moderní medicína“ se svého času vysmála objeviteli příčiny kurdějí
Když Jacques Cartier v roce 1535 zakotvil na řece St. Lawrence postihly posádku kurděje (na které v té době neexistoval žádný lék).
Objevil se však přátelský indián a ukázal Cartierovým mužům strom, který je svou kůrou a jehličím vyléčí. Kurděje zmizely (kůra a jehličí toho stromu obsahovaly vitamin C) a Cartier o tom po návratu do Evropy písemně informoval lékařskou komoru.
Sklidil jen výsměch, protože se prý nechal nachytat na takový nesmysl nevzdělaným divochem, každý přece ví, že kurděje jsou neléčitelné.
Lékařská komora si nevzala žádné ponaučení z toho, co „divoch“ a Carter doporučili. Scorbut tak sužoval a zabíjel námořníky ještě dalších 200 let.
„Cukr kazí zuby a způsobuje nemoci. Proto říkám: pozor, je to bílá smrt! „ -Moliér, cca 1650
„V letech 1479-1735 bylo téměř 9 milionů lidí, převážně žen mučeno a upáleno za kacířství. Většina z nich byly bylinkářky a intuitivní léčitelky neléčitelných chorob, proto byly považovány za čarodějnice. „ -Záznam, cca 1750
„Jen pochopením moci a vlivu přírodní potravy na tělo se nám podaří zvládnout choroby a bolesti, jen to nám umožní, aby se lidstvo zbavilo tohoto neštěstí.“ -William Harvey, cca 1750
„Historicky vzato, průměrná délka civilizací se pohybovala kolem 200 let a jejich průběh byl takový: despotismus -> víra v lepší budoucnost -> odvaha na změnu -> demokracie -> svoboda -> bohatství -> sobeckost -> pýcha -> deprese -> beznaděj -> závislost -> kolaps. A to vše se opakovalo znovu a znovu. „ -Alexander Tyler, cca 1770
„Ignaz Semmelweis z Vídně dokázal, že pokud si lékař a zdravotní sestra pořádně vydrhli ruky, infekce u pacientů a úmrtnost matek po porodu klesly. Požádal vedení nemocnice, aby bylo personálu přikázáno pořádné mytí a hygiena před operací nebo porodem. Byl varován, požádal o to znovu a následně byl z nemocnice vyhozen. Napsal o tom lékařské komoře, byl veřejně zesměšněn, jeho objev ignorován a Semmelweis nakonec zemřel v blázinci. „ -Záznam, 1880
„Lékař budoucnosti nebude předepisovat drogy, ale vzbudí u pacientů zájem o význam prevence a správné výživy.“ -Mark Twain, cca 1900
„Můžete si úžasně prodloužit život tím, že budete jíst zdravé jídlo a pít čistou vodu.“ -Dr. JR Michel, cca 1920
„Spolčení lékaři dokázali zablokovat přístup k novým způsobům léčby mnohem více, než kterákoli jiná skupina.“ -Prezident USA Jim Carter
„Před jedním bizonem lze utéct, ale před mrakem komárům ne.“ -Indiánska moudrost
„Měsíc, v němž stávkující kanadští lékaři prováděli jen“ nezbytné základní úkony „se zapsal do statistiky zcela nečekaným způsobem: Úmrtnost pacientů v tomto měsíci poklesla o 40 procent!“ -Záznam, 1990
„To co víš ti může pomoci, ale to co nevíš tě může zabít.“ -Autor neznámý
Příběh tichého pracanta a úspěšného podvodníka
Antoine Béchamp (1816 – 1908)
Byl jedním z nejvýznamnějších francouzských biologů. Vyučoval na univerzitách a lékařských školách a publikoval v širokém rozsahu od biologie buněk přes choroby, botaniku a příbuzná témata.
Jeho osoba by dnes pravděpodobně byla všeobecně známa, kdyby nebylo aktivit jistého Louise Pasteura.
S tímto druhým mužem dějiny opravdu zacházejí nadmíru laskavě, pokud zvážíme jeho vědecké podvody, tendenci krást a překrucovat cizí myšlenky (převážně Béchampové) a falšování údajů z experimentů.
Na rozdíl od plachého Béchampa, značně výřečný Pasteur si nakonec drze uplatnil nároky, na které ve skutečnosti neměl žádné právo.
Nebojím se postavit za výše uvedené. Vše je možné zcela doložit, protože badatel Béchamp i zloděj Pasteur byli členy francouzské akademie věd a dosud se zachovaly jimi předložené doklady a listy, které si vyměňovali mezi sebou i mezi jinými vědci dané doby.
Raději to ale zkraťme, je to opravdu mluvení na dlouho.
Pasteur v podstatě bezohledně proboxoval „teorii choroboplodných zárodků“ pod svým jménem. Přestože si uplatnil nárok na jejich „objevení“, ve skutečnosti tato myšlenka nebyla nová.
Tento pojem již několik let před ním vylíčili jiní. Ale ono je to i tak scestná myšlenka, takže v podstatě vůbec nezáleží na tom, kdo s ní přišel jako první.
Doba dozrává a teorie choroboplodných zárodků než původců nemocí již za pár let zmizí ze světa jakoby ani nikdy neexistovala, stejně jako dlouho platná připitomělá teorie o ploché zemi.
Vynikající dílo odhalující pozadí Pasteurovy machinace napsala Ethel Hume, jejíž kniha Pasteur Exposed vyšla už v roce 1923.
Autorka do detailu a zcela správně poukazuje na to, že jak Pasteur doslova převrátil Béchampové původně myšlenky naruby, takže jejich smysl nakonec vyzněl úplně jinak než ukazovaly výsledky dlouholetého výzkumu okradeného vědce.
Další práci o tom napsal RB Pearson (Pasteur, Plagiarist, Imposter, cca 1940), viz také H. Grasset – Béchamp, an Appreciation, 1912.
Vím, že je tomu už dávno a nic z toho se nezdá být důležité. Pokud ale vezmeme v úvahu „drobný vedlejší účinek“ a to, že na chemii se spoléhající „moderní západní medicína“ bezesporu vyšla z pasteurizmu, tak v tom pak spočívá obrovská tragédie.
Vysloužily jsme si „neléčitelné nemoci“ jako rakovina , BSE, AIDS a jiné.
Proč se vlastně tak snadno uchytil takový zřejmý omyl?
Sumerové a Egypťané ještě věděli své, ale od doby starověkého Řecka převládla víra, že tělo je dar od boha, takže uvnitř je vše, včetně krve, nezpochybnitelně sterilní.
Pokud tělo onemocní, pak nemoc přijde vždy jen zvenčí. Na tuto populární víru byl Pasteurův traktát vtipně ušit as nadšením přijat jako „nový objev velkého syna francouzské vědy“.
Kromě vlivu společenských konexí se prosadil hlavně proto, že nepřinesl nic převratného a tak se kvůli tomu nemuselo nic měnit. Převratné objevy totiž vždy přinášejí systémové problémy a proto je vždy lepší jejich zatlouct a raději přeleštit to, co už máme.
Na rozdíl od extravagantního Pasteura pracoval Béchamp spíše samotářský a uzavřený s kvasinkami určenými pro pivovary. Časem si všiml, že to, co se věřilo, nemusí být tak docela pravda.
Následně přišel s poznatkem, že tělo uvnitř není ani zdaleka sterilní a že si příčinu zdraví nebo nemoci nosí v sobě.
Dokázal, že nemoc zvenčí přijde jen tehdy pokud se v těle změní to, čemu on říkal „terén“ (přesněji „složení půdy“ nebo prostředí, něco co je možné chápat jako obdobu rovnováhy pH ) a že až změna prostředí uvnitř těla „pozve „zvenčí nemoci.
Abychom tomu zabránili, je podle Béchamp třeba všímat si především rovnováhu prostředí uvnitř těla a nezaměřovat se na to, co poletuje vzduchem (A. Béchamp, Third Element of the Blood).
Populární to přirovnával k pravidlům v rostlinné říši. Například pampelišky rostou jen na půdě určitého složení, kvality a vlastností a totéž platí o kaktusech a jiných rostlinách. Pokud přesadíme pampelišku do půdy vyhovující kaktusu tak neporoste a zvadne a naopak. Musí mít půdu, v níž se jí daří.
Chápete? Je to jako se vším – přesný opak toho, co je již sto let vehementně vtloukáno do hlav studentů.
Buďte v létě na horách všímaví. Uvidíte, že jisté rostliny nebo plevele rostou vždy na určitých místech. Pokud uděláte rozbor půdy tak zjistíte, že každá rostlina žije pouze na místě s určitým složením půdy, jinde jí to neprospívá.
Totéž platí i pro bakterie, viry, červíky a jiné makroskopické potvůrky.
Zajímavý případ z Ameriky dokazující Béchampovu teorii
Před několika lety v jednom americkém městě náhle padaly z ničeho nic jinak zdraví lidé mrtví k zemi. Umírali během chůze nebo uprostřed rozhovoru. Nikdo nechápal co se děje.
Později se zjistilo, že viníkem je virus z ptačího trusu, který vyvolával otok a trojnásobně zvětšení srdečního svalu během jedné hodiny.
Sláva, víme o co jde!
Jenže pak se přišlo na to, že uvedený virus je sám o sobě neškodný – takže co dál?
Vědci se pustili do pitev, dávali dohromady 2 + 2, až se po měsících handrkování se nakonec shodli na tom, že ve střevech všech lidí, kteří takto zemřeli, se přemnožila jedna kvasinka.
Ve stínu pasteurizmu odchovaní vědci dodnes nepochopili jak je možné , že tato kvasinka aktivovala jinak zcela neškodný virus a jak se společně pustili do zhoubného díla.
Poté, jak ptačím virem podpořená kvasinka způsobila otok srdce, tentýž virus následně doslova a do puntíku odpojil elektrické impulsy do srdce! Člověk prostě skončil v polovině slova.
Jiný bizardní případ z Čech
V lednu 2000 se v Čechách objevila epidemie králičí toxoplazmózy. Nic zvláštního, jenže postiženi byli tentokrát lidé.
Podle prohlášení hygieniků byla zdrojem nákazy údajně voda. Prapodivné je, že klasickým způsobem upravovaná voda tam pocházela z hlubinného vrtu a že onemocněli jen lidé pracující v jisté továrně.
Co dobrého asi měli na oběd v jídelně? Co podpořilo virus, který se na člověka přenáší jen přímým kontaktem se zvířetem a to i když, tak velmi-velmi zřídka?
Toto byly jen dva z mnoha případů potvrzujících Béchampové tvrzení, že pokud mě vyrůst pampeliška, musí být připravena půda (kdyby jim programy neposkytli potřebnou „půdu“, byly by internetové viry úplně neškodné).
Tímto se dostáváme k střevům, v nichž na ploše 200 m2 žije v populaci počítajíc se na mnoho trilionů havěť, o které věda z větší části nemá ani ponětí co je zač a jaká je vlastně její role v našem životě.
Přesto, že se v poslední době množí protichůdné poznatky patologů, medicína se stále tvrdohlavě drží teorie podvodníka Pasteura, čímž výrazně přispívá k redukci populace. Nakonec je i tak vše v pořádku a pod kontrolou.
Pasteur přiznal svůj omyl, ale medicína to ignorovala
Ironií osudu je, že sám Pasteur na smrtelné posteli prohlásil (a to je zaznamenáno!): „Antonie měl pravdu. Je to terén. „
Následně vzkázal Béchamp omluvu za pomluvy a strasti, které mu způsobil. Toto vše je známé a dokázané, což ale bohužel nic nemění na tom, že ještě stále platí mylná posvátná doktrína.
Pasteur nic neobjevil. Ukradl výsledky Béchampovho výzkumu, překroutil je as masivní politickou podporou se stal „otcem moderní medicíny“.
Jsem dokonce ochoten uvěřit tomu, že za tímto počínáním byl skrytý úmysl, protože jistí vlivní lidé (viz Malthus) měli už tehdy obavy z nadměrného růstu populace, kterou je tedy třeba držet pěkně na uzdě.
A o ziscích z prodeje různých chemických „léků“ jako antibiotika, cytostatika a jiné -tiká ani nemluvě.
